ALEŠ BRICHTA - RŮŽE PRO ALGERNON (1994)
Tulák po hvězdách
Sám šerem silnicí pustou kráčíš
z dálky vyzvání misijní zvon
mysl znavenou něčím trápíš
slyšíš falešnej tón
Možná něco ztrácíš
možná, že něco ztrácíš
Sám jsi, tak za sebou mosty pálíš
starejch dopisů vítr se ptal
čeho člověk si cenit má víc
když si svobodu přál
Dávnej sen se splnil
tak co, sen se ti splnil
jak se cítíš, tuláku po hvězdách ...
Sám bez těch proroků starý víry
jejich zákazům si se smál
jenom s důvěrou ve svý síly
touhle cestou ses dal
Možná něco ztrácíš
možná, že něco ztrácíš
Dávnej sen se splnil
tak co, sen se ti splnil ...
Říkáš, sny jsou od toho, aby se snily
ne v nebi, na zemi máš poznat hřích
všechny dívky jsou krásný, milý
a hvězdy mají v očích
Dávnej sen se splnil
tak co, sen se ti splnil
Nejsem ten, o kom se ti zdá
Hej, co se děje
to je má postel, proč tam lezeš
dej radši vědět
vašim domů, až se příště svezeš
Věř mi, vím, co mě nudí
škoda, že ne tvý dlouhý nohy
lžeš mi, a to mě prudí
ta tvoje snaha bejt tak idependent
Nejsem ten, o kom se ti zdá
a ve tvejch snech se nevyznám
nejsem ten, o kom se ti zdá
tak proč mě chceš, ti povídám
tak prostě nejde
Jó, to bych měla
radši si sundat baťoh s hrbu
có, takhle smělá
ve tvým věku a bez kapky studu
Holka, kolik je ti
koho a kde jsi zvládla včera
koukám, o co jde ti
tváříš se free, jako bys měla rodit ježky
Nejsem ten, o kom se ti zdá ...
Tvůj správnej život
co ještě skate a no, no limits
můj je spíš pivo
takže nazdar, že trochu mě to bolí
Hej, co se děje ...
Nejsem ten, o kom se ti zdá ...
Výlet do bájí
Pojď, uvidíš stěny začouzený
pár stolů, jen loučí osvětlených
řev, chvástání, někdo na stole spí
nádhernej výlet do bájí
Noc končí ranní kocovinou
lesk pohárů plnejch medovinou
šenkýřka s úsměvem hosty vítá
korbely nedopočítá
Báje jsou plné
potulných rytířů
plášťů křižáckých
báje jsou plné
zázračných šermířů
a šípů v cíly
terčů královských
Na nitkách dějin se schází
postavy dávných hrdinů
čas po nich prachem jen hází
nechce je tvořit zpět do stínů
když už padli
Báje jsou plné
zlotřilých mordýřů
co jednou skončí
katovou sekerou
báje jsou plné
hospod a šenkýřů
kde panští kočí
se o čest poperou
Na nitkách dějin ...
Pojď, uvidíš stěny začouzený
pár stolu jen loučí osvětlených
řev, chvástání, někdo na stole spí
nádhrnej výlet do bájí
Noc končí ranní kocovinou
lesk pohárů plnejch medovinou
šenkýřka s úsměvem hosty vítá
korbely nedopočítáš ...
Kámoš dost fajn
Začal jsi pít
vodku a juice
a říkat svý unavený ne
město jde spát
zpívá svý blues
tak k čertu s tím unaveným ne
Ty´s bejval dřív
jo kámoš dost fajn
kdekdo váhal, ty´s řek jdem
ale teď se zdá
než my tě zajímá
tvůj byznys a to není fér
Vášeň a cit
proč tvrdíš, jsou pryč
a žít podle snů odmítáš
zůstaň svůj pán
prostě tak, jak tě znám
pak možná nám za pravdu dáš
Ty´s vážně byl
kámoš dost fajn
prožil ses každej den
ale teď se zdá
než mi tě zajímá
tvůj byznys a to není fér
Každej ví, co teď postrádáš:
Lásku a sílu žít ...
Ty´s bejval dřív ...
Slyby chyby
Vím, jsi knížka touhy zpocený
nemám rád, když se takhle mračíš
tvý stránky mám už přečtený
malý lži, když se v noci vracíš
Tak nebuď zlá
znám tvoje sliby, chyby
a oddaný psí oči
tak nebuď zlá
znám tvoje sliby, chyby
je půlnoc pryč
a náš svět dál se o točí
Dám spoustu přísah bezcenných
skládám se na pohřební věnce
sám přitom neuznávám svěcení
žárlivou střelbu na milence
Tak nebuď zlá ...
Naše sliby
sliby, chyby
Měj svoje štěstí koupený
Promítej hvězdy na noční nebe
chtěj, ať se v nás nic nezmění
začínej nejdřív u sama sebe
hlavně nic neslibuj
Tak nebuď zlá ...
Naše sliby
sliby, chyby ...
Dívka s perlami ve vlasech
Zas mě tu máš
nějak se mračíš
vybledlej smích
už ve dveřích
S čelenkou z perel
svatozář ztrácíš
kolik se platí
za vláčnej hřích
No tak lásko, co chceš mi říct
máš už perly, možná i víc
lásko, na co se ptáš
svíčku zhasínáš
Nemám lásko, co bych ti dal
chtělas všechno, nebyl jsem král
lásko, na co se ptáš
perly ve vlasech máš
Tvý horký rty
víc radši ne
nejsou už mý
nejsi má cher
Něco snad chápu
to ne, to ne
bolí to, hořím
jak černej tér
No tak lásko, kdo mi tě vzal
komus dala tělo i duši
lásko, na co je pláč
když to skončit má
Vždyť už, lásko, svý perly máš
tak proč padaj, měněj se v slzy
lásko, na co je pláč
perly ve vlasech máš
No tak lásko, co chceš mi říct
máš už perly, možná i víc
lásko, na co se ptáš
svíčku zhasínáš
Nemám lásko, co bych ti dal
chtělas všechno, nebyl jsem král
lásko, na co se ptáš
perly ve vlasech máš
Chtěla jsi víc
pro svoje touhy
já chudej princ
mám, jen co mám
Co vlastně zbývá
jen slzy pouhý
ze svatebních zvonů
z nebeskejch bran
No tak lásko, kdo mi tě vzal ...
Barák na vodstřel
V tom šeru dvorů
trpěly místy zbytky trávy
s pavlačí dolů
visely stonky zvadlejch květin
jen okna zaprášený
s čárami teď už prošlý zprávy
dvě srdce nakreslený
písmena, co měl dávno smazat déšť
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky
tenhle barák na vodstřel
kam večer chodilo se na zeď psát
tenhle barák na vodstřel
co odpovídat měl nám na otázky
tenhle barák na vodstřel
už nebudeš se jeho stínů ptát
Dav čumilů civí
těší se, až ta barabizna zmizí
někdo se diví
že tu mohla takhle dlouho stát
vzpomínky mávaj
a ty procházíš svou malou krizí
času se nedostává
na pohled zbejvá už jen vteřin pár
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky ...
V tom šeru dvorů ...
Tenhle barák na vodstřel
je dopis promlčený lásky ...
Tenhle barák na vodstřel
a na tvý tváři pár let starý vrásky
tenhle barák na vodstřel
kde ze zdí čiší vyklizenej chlad
tenhle barák na vodstřel
co půvab má už jenom po vobrázky
tenhle barák na vodstřel
proč najednou už se ti vůbec nechce smá
Bla, bla, bla, bla
Chtěl bych zavřít uši, oči
guláš zpráv se kolem točí
bláboly, co živěj lidi
co sám vidím
Denní tisk si otvírám
a na tu hrůzu zazírám
prej v Sušici jsou Marťani
pěkně schovaný, ty kluci mazaný
Nechte si svý drámy
nechte si svý rozumy
nechte si svý plány
nechte si svý věčný bla bla bla bla
Potkat šéfa v týhle době
to se radši vidět v hrobě
začal svoje kázání
to přežít, to je vážně k zoufání
Soused manželku má němou
krásnej život s touhle ženou
když mu večer nadává
zhasne a má klid až do rána
Nechte si svý drámy ...
Nějakej chytrák mluvil z bedny
tak jsem koukal do půl jedný
abych věděl, koho volit
šel jsem rychle sklenici dolít
Jaký budem platit daně
šlapky rómský živit za ně
jak mám baštit kaviár
když mercedesem jezdí sociál
Nechte si svý drámy ...
Pokusná myš
Mučena hladem
skalpel v cizích rukou
a potom bolest
každý má podíl viny
mučena hladem
mučena rukou
po níž mozek nežádá soucit
pro malou bílou myš
Malá kulatá očka
a v nich zoufalství
čerň strachu
i záblesk vědomí
malá kulatá očka
a tedy malé zoufalství
jen jeden pokus a žádný příště
pro malou bílou myš
Hebký kožíšek
růžová ouška
labyrint čeká
ale náhle to nejde
hebký kožíšek
hebká ouška
jednotka smrti
tak stejná pro nás
a malou Algernon
Zpěv trávy
chuť zralý pšenice
a východ slunce
co jinde znamenal bezpečí
zpěv trávy
zpěv zralý pšenice
a kytka růží
na směšným hrobě
pro malou Algernon
Růže pro Algernon ...
Homeless
Ráno v parku u Hlavního nádraží
slunce mlhu jenom ztěžka proráží
on spí, ještě spí
Tuberáckej kašel třese postavou
na lavičce s novinami pod hlavou
probouzí se, probouzí
Na jídlo a nocleh u Armády spásy
nemá ani, nemá ani
čím by to zaplatil, čím by ho zaplatil
Na snídani z kontejnerů, popelnic
těžko může čekat příděl jitrnic
tak sní, co nachází
Kámoš krysa možná se tu drží
sám pod mostem sotva v noci vydrží
jsou zlý, studený
Na jídlo ...
Home, homeless, homeless, bezdomovec ...
Vši
špinavý nohy
třesavka v nich
a ruce chromý
Ohnutej hřbet
žebrák a blázen
napůl si sed
a padnul na zem
Pod očima kruhy, jako věčnej stín
vajgly sbíral, balil si je do novin
co s ním, ztraceným
kam pak jednou zmizel, řekni, proč se ptáš
na Vltavě vyplaval pak něčí plášť
už spí, navždy spí
Na jídlo ...
Vši
špinavý nohy
třesavka v nich
a ruce chromý
Ohnutej hřbet
žebrák a blázen
napůl si sed
a padnul na zem
Vrásčitá pleť
flekatá stářím
třeba měl sněť
to těžko zvážím
Bezzubý rty
a věnec žil
jaké měl sny
proč ještě žil
Špinavej chlap
zbytečnej homeless
ten starej chlap
no prostě homeless
Homeless
Satanica
Okouzlená
že jí do oken neón svítí
městem poblázněná
chce v noci bavit se, pít a smát
všechno je nový
šaty z kovovejch pásků
chlapy jí berou
ženský nechtěj znát
Překvapená
že se někomu tohle příčí
ránem unavená
jen hlavu sklopit si níž a spát
jeden jí soudí
Další vyznává lásku
potom se zlobí
dárky nechtěla brát
Málo ctěná a přece chtěná
taková je Satanica
milovaná, proklínaná
dali jí jméno Satanica
neústupná, nikdy smutná
taková je Satanica
stále stejná, sobě věrná
zůstává dál, Satanica
Nezkušená
říká do očí, co cítí
ještě nezkažená
teprv ti kolem ji naučí lhát
zářící, šťastná
andílek na obrázku
říká všem, že chce
prostě žít, co to dá
Málo ctěná ...
Okouzlená ...
Málo ctěná ...
Vánoční
Zářící démanty
sníh náhle zrcadlí
jiskřičky stékají po stráních
Sněhová královna
přijela potají
rolničky cinkají na saních
Strejda Štístko
hvězdu ti přislíbil
vybírej, kterou chceš mít
no tak řekni
Strejda Štístko
ten dobrák může být
tím, kdo jí pak na špičku stromečku
pro tebe zavěsit smí
Stůl se prohýbá
jídlem a cukrovím
za chvíli jablíčko rozkrojíš
Ve vaně skořápky
se svíčkou bloumají
kteří z nás za rok se setkají
Vousatej pán
přijde tě navštívit
hádej co nám přináší
spoustu dárků
Vousatej pán
tvý čelo políbí
štěstí dál roznáší
svíčky a prskavky teď zapálíš
Mráz kreslí do oken
svý něžný obrázky
každý je jiný, než sousední
A vločky tancují
prožívaj svý lásky
jak tají, jsou jejich poslední
Smích provází
radostný čekání
balíček se jménem tvým
copak je v něm
Teď nevadí
že větru se zalíbil
váš dům a koledy hraje si
komínem meluzínu prohání